Něco málo z mojí tvorby (2010) 🙂 Stejně jako každý rok se ani letos nemohu dočkat jara… 🙂

Prošla kolem mne

žena v bílé tunice

s ledovým výrazem

a lesklými vlasy

Studený vítr

ovanul mou tvář

a její ostrý pohled

mrazil mne v duši

Když najednou zmizela

Pak potkala jsem dítko

co lehkou chůzí kráčelo

směrem oné ženy

a zpívalo přírodě

o novém slunci

Díky jeho slovům

květiny začaly kvést

i křídla byla slyšet

když radostně vířila 

čerstvý vzduch

 A já tu sílu také cítila