Jarní

Něco málo z mojí tvorby (2010) 🙂 Stejně jako každý rok se ani letos nemohu dočkat jara… 🙂 Prošla kolem mne žena v bílé tunice s ledovým výrazem a lesklými vlasy Studený vítr ovanul mou tvář a její ostrý pohled mrazil mne v duši Když najednou zmizela Pak potkala jsem dítko co lehkou chůzí kráčelo…

Číst →

Zima

Něco málo z mojí tvorby (2019) 🙂 Aktuální téma, když je ten prosinec… 🙂 Ledová barva pokryla zemi. Nehybné větve tiše mlčí. Nevinná a posmutnělá, těžká a přitom lehká připomíná mrazy a bílý dar nebes, co zahřeje duši, ale roztřese tělo, když poddajně padá z výšin přímo dolů.

Číst →

Rozhovor se zrcadlem

Měla jsem možnost poskytnout rozhovor. Jednalo se ale o takový zvláštní druh rozhovoru – byl to totiž rozhovor se zrcadlem. Dělala jsem tedy interview sama se sebou. 🙂 Díky tomu jsem se ale mohla zeptat na věci, na které by se mě pravděpodobně nikdo jiný nezeptal. Jste zvědaví, co jsem na sebe prozradila? Rozhovor si…

Číst →

Nevyzpytatelné cesty života

(Nejen) Psaní knihy vás někdy přivede k něčemu, co by vás ani nenapadlo. V současné době píšu příběh, který se odehrává ve starověkém Řecku. A protože se při psaní knih snažím být co nejvíce autentická, studuji mnoho materiálů, dobových reálií a dokonce i jazyk. A tak se stalo, že jsem se namísto pár slovíček použitých…

Číst →

Budoucí

Něco z mojí tvorby (2015) 🙂 Kde jsi, kde, krásná neznámá? V osamění tě cítím ač nikdy předtím nezakusila jsem tvoji přítomnost Kde jsi, kdo jsi? Znám tě, či tě potkám? Vidím tvůj stín, jsi jak přelud trápíš mě svou nepřítomnou existencí Vím, že tu někde jsi, někde být musíš… Má dlaň svírá tvoje prsty nikdo…

Číst →

Tisíce kroků

Něco málo z mojí tvorby (2011) 🙂 Tisíce, miliony kroků dělí nás ale mé srdce stále tepe stejnou melodii Poslouchám vítr třeba nese tvůj hlas sleduji hvězdy třeba zrcadlí tvou tvář Slunce vychází pozdě pak zapadá dřív a ptáci v stínech spí stejně jako já Jsem moře bez vody nebe bez hvězd les bez stromů duha…

Číst →