Něco málo z mojí tvorby (2010) 🙂 Stejně jako každý rok se ani letos nemohu dočkat jara… 🙂 Prošla kolem mne žena v bílé tunice s ledovým výrazem a lesklými vlasy Studený vítr ovanul mou tvář a její ostrý pohled mrazil mne v duši Když najednou zmizela Pak potkala jsem dítko co lehkou chůzí kráčelo…

Něco málo z mojí tvorby (2019) 🙂 Aktuální téma, když je ten prosinec… 🙂 Ledová barva pokryla zemi. Nehybné větve tiše mlčí. Nevinná a posmutnělá, těžká a přitom lehká připomíná mrazy a bílý dar nebes, co zahřeje duši, ale roztřese tělo, když poddajně padá z výšin přímo dolů.

Něco z mojí tvorby (2015) 🙂 Kde jsi, kde, krásná neznámá? V osamění tě cítím ač nikdy předtím nezakusila jsem tvoji přítomnost Kde jsi, kdo jsi? Znám tě, či tě potkám? Vidím tvůj stín, jsi jak přelud trápíš mě svou nepřítomnou existencí Vím, že tu někde jsi, někde být musíš… Má dlaň svírá tvoje prsty nikdo…

Něco málo z mojí tvorby (2011) 🙂 Tisíce, miliony kroků dělí nás ale mé srdce stále tepe stejnou melodii Poslouchám vítr třeba nese tvůj hlas sleduji hvězdy třeba zrcadlí tvou tvář Slunce vychází pozdě pak zapadá dřív a ptáci v stínech spí stejně jako já Jsem moře bez vody nebe bez hvězd les bez stromů duha…

Něco málo z mojí tvorby do šuplíku (2010) 🙂 Borovice, borovičko vzali mi tě, uřezali beze smyslu, bez důvodu Kde teď budou ptáci hnízdit který strom poskytne mi místo pod svou korunou Borovice, borovičko, proč já jen nemohla zabránit proč jsem jen nemohla Odešlas mi ty a s tebou i část mého dětství

Něco málo z mojí tvorby (2020) 🙂 Loďka vratká, v trupu těžkou ránu Vyčerpaná plavbou po širém oceánu Stěžně zpřelámané a ztracená vesla Zbývá jen málo, aby ke dnu klesla Co bylo by, kdyby nestal se zázrak? V dáli cosi svitlo… Maják. Jeho světlo. Světlo tvojí duše.

Něco málo z mojí tvorby do šuplíku (2012) 🙂 I: Sloup řeckých chrámů tyčících se ke krvavému nebi jež každoročně protkají pády tisíců hvězd V: Rozechvělá křídla ptáků hrot letícího šípu ostré jako břitva, zdá se menší, větší nerovná se… S: Jsi řekou a jejími meandry co mezi stromovím se klikatí jak kobra na hlavě…